Představa, že se dá výstavba v lokalitě vzdálené pouhých 500 m od hranice Prahy trvale zabrzdit je nereálná. Jsou jen dvě možnosti: stavět hloupě, anebo chytře – ku prospěchu celého města.

Dne 17. dubna 2008 souhlasilo zastupitelstvo města se změnou územního plánu „před“ plánovanou přeložkou silnice I/12 a současně i smlouvu o spolupráci mezi městem a developerem této výstavby. 22. května 2008 potvrdilo urbanistickou územní studii „před přeložkou“.

20.května 2010 zastupitelstvo města souhlasilo se změnou územního plánu „za přeložkou“ a zároveň schválilo územní studii pro tuto lokalitu.

Období velmi ostrých diskuzí, které byly i veřejností velmi silně vnímány však rozhodně neskončilo; odpůrci výstavby předkládají rozličné argumenty „proti výstavbě“ a zdá se, že se některá politická sdružení, která budou kandidovat v komunálních volbách v říjnu tohoto roku chystají – v případě převzetí vedení města, činit krok, které výstavbu zastaví.

Proti výstavbě vystupují zejména zástupci občanského sdružení Otevřené Úvaly a KSČM.

Položme si však otázku co by se stalo, kdyby …

Pomiňme nyní všechna pozitiva a negativa, která sebou výstavba přinese a zamysleme se nad tím, co by následovalo, kdyby zastupitelstvo změnu územního plánu a smlouvu s investorem v dubnu neschválilo.

Důsledky by se projevily v mnoha směrech. Rozhodně bychom nedosáhli na dotace v tak obrovské výši, neboť bychom neměli na jejich spolufinancování. Došlo by ke skanzenifikaci Úval a k dalším velmi negativním skutečnostem, které jsou blíže definovány zde: prehled-dusledku-vyplyvajicich-ze-zmareni-zameru-develoera-vystavby-na-hostine

 

pametni-deska-11

5. května 2010 byly na úvalském hřbitově slavnostně odhaleny pamětní desky se jmény těch obětí druhé světové války, která se, z neznámých důvodů, doposud na žádném památném místě v Úvalech neobjevila.

Završila se tak snaha vedení města, které ve spolupráci s Klubem přátel historie a přírody Úval a některými dalšími občany celý rok tuto akci připravovaly.

Uplynulo 65 let od konce druhé světové války. Je to „teprve“ 65 let? Nebo je to tak dlouhá doba, že již není potřeba si toto období připomínat?

Domníváme se, že je nanejvýš potřebné uctít památku občanů, kteří v období okupace ztratili své životy, ať již jako hrdinové odboje a květnového povstání, nebo jako oběti koncentračních táborů, či jiných hrůz, která tato strašná válka přinesla.

Boj za zachování míru totiž před 65 lety rozhodně neskončil a největším nebezpečím pro mír je neznalost historie, apatie a čistě konzumní styl života, do kterého se vzpomínky a úcta k obětem často nevejdou.

Právě květnové události roku 1945 završily jedno z nejtragičtějších  období našich novodobých dějin, které je nutno si připomínat.

Zejména naše děti by měly být vychovávány tak, aby si uvědomovaly, že nic není zadarmo a nic není definitivně vybojováno, že hrozba fašismu, komunismu a jiných forem fanatismu stále ohrožuje lidstvo jako damoklův meč.          

Pamětní desky konečně přináší jména skutečně všech našich občanů, kteří své životy v době nacistické okupace položili.

          Čest jejich památce!

 

Úvodní projev místostarostky ing. Heleny Váňové

Úvodní projev místostarostky ing. Heleny Váňové

 

Význam události zdůraznik i starosta MUDr.Jan Šťastný

Význam události zdůraznik i starosta MUDr.Jan Šťastný

Poklonit obětem se přijel i poslanec Petr Tluchoř

Poklonit obětem se přijel i poslanec Petr Tluchoř

Význam události zdůraznila i dr. Benešová

Význam události zdůraznila i dr. Benešová

 

Poctu obětem vzdali i skauti v čele s ing. Bubákem

Poctu obětem vzdali i skauti v čele s ing. Bubákem